Afraid To Dream

Jako na horské dráze

Přesně tak se poslední dobou cítím. Chvíli se daří, jsem šťastná, vzápětí se mi něco zhroutí. Jestli se mi tímhle někdo snaží naznačit, že na světě musí panovat rovnováha, pak se mu možná povedlo zachránit svět, zato mě naprosto vyvedl z míry. No co, už nemá cenu se rozčilovat a tesknit, to je život. Jak já tuhle frázi nesnáším.

Abychom se někam posunuli – nenapsala jsem sem nic už více jak čtyři měsíce. Mezitím se mi povedlo vyhrát nový foťák a úspěšně zvládnout zimní i letní zkouškové období, tak se teď už čtrnáct dní tvářím, že si užívám prázdniny. Zajímalo by mě, jaké letos budou.

Díky všem včas složeným zkouškám mě totiž konečně oficiálně přijali na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Ovšem vypadá to, že nebudu zabírat místo letošním prvákům, protože se dobrovolně vrhnu rovnou do předstátnicového třetího semestru. Jsem na to zvědavá.

Zítra jedu na zápis, snažím se toho zařídit rovnou co nejvíc – Opencard, kartu na autobus… nenapadá vás ještě něco, co by se v Praze mohlo studentovi hodit?

Já a Praha – to bude zajímavé :F Prahu ze srdce nesnáším a teď to vypadá, že tam budu bydlet. Ještě jsem se (znovu) hlásila do Plzně. Čekám na záporné stanovisko a oni ne a ne výsledky zveřejnit. Skoro to vypadá, jako by se ZČU nenacházela v Plzni, ale někde ve Španělsku.

Mañana, mañana!

Komentáře k článku

Přidat komentář

Jméno *

Email

WWW

Váš komentář *

Prosím, vložte výsledek matematického příkladu z následujícího obrázku:

= *

Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné!